cituji: 

Problém je v tom, že v Písmu o nevyvolených nikde nečteme. Nikdo nebyl předem "nevyvolen" , tedy předurčen Bohem k zatracení. Mnoho je povolaných, ale málo vyvolených (Mt. 22,14); učedníci byli dokonce vyvoleni - vyvolen byl dokonce i Jidáš (J. 6,70) - a přesto své vyvolení zahodil. V Písmu vůbec nic nečteme o "dočasném vyvolení Jidášově"  - to je vyloženě kalvinistický konstrukt!!!

Pojem "nevyvolení" je také kalvinistický konstrukt, který nemá s Písmem vůbec nic společného. Což ovšem znamená, že jsi kalvinista se vším všudy. 

Ez. 33,11 "Rci jim: Živť jsem já, dí Panovník Hospodin, žeť nemám líbosti v smrti bezbožného, ale aby se odvrátil bezbožný od cesty své a živ byl. Odvraťtež se, odvraťte od cest svých zlých. I proč mříti máte, ó dome Izraelský?" 

1Tm. 2,4 "Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy přišli." 

2Pt. 3,9 "Nemeškáť Pán s naplněním slibů, (jakož někteří za to mají, že obmeškává,) ale shovívá nám, nechtě, aby kteří zahynuli, ale všickni ku pokání se obrátili." 

Mt. 19; 16-22 "A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? 17 A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání. 18 Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, 19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého. 20 Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož se mi ještě nedostává? 21 Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne. 22 Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho."

Mk. 10; 17,22 "Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? 18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh. 19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku. 20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti. 21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj. 22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží. 

1) Mládenec ze své vlastní vůle odešel od Krista do zahynutí, protože nadřadil svůj majetek následování Krista.

2) Mládenec nebyl předem nevyvolen, tedy předurčen k zahynutí. Kdyby tomu tak bylo, pak by na něj Spasitel určitě nepohleděl s láskou (Mk. 10,21) a nevyzval ho k následování (Mt. 19,21; Mk. 10,21). 

3) Boží pozvání platí pro každého - nicméně člověk nadaný svobodnou vůlí může toto pozvání odmítnout.

Kalvinismus pokládám za obzvláště nebezpečný, protože uvnitř tohoto systému platí:

1) "Jednou spasen - navždy spasen!" V tomto systému je závažnost hříchu zpochybňována; pokání  a sebezkušování (2Kor. 13,5) je odsouváno na vedlejší kolej - což je smrtící pastí pro ty, kdo tomu uvěří.  Jsem vyvolen - ať dělám, co dělám, budu zachráněn.

2) Jsem nevyvolen - ať dělám, co dělám, budu zavržen." 

Nebezpečí kalvinistického systému tkví v tom, že bere lidem naději. Pokud někdo uvěří satanskému svodu, že je předem nevyvolen k záchraně, tedy zavržen, upadne do zoufalství a pak rezignuje na své spasení!!!

3) Pokud někdo tvrdí, že Bůh bez příčiny někoho nevyvolí, tedy odsoudí k zavržení, pak přisuzuje Bohu nespravedlnost - čímž se rouhá!!!

4) Pokud někdo tvrdí, že Kristus je není Spasitelem světa ale toliko vyvolených, pak hlásá omezenost Kristovy oběti - čímž se rouhá!!!

Jsem přesvědčen o tom, že Kalvín, na smrtelné posteli se zděsil, jak obludný náboženský systém vytvořil. A pokud nikoli, tak zcela jistě na druhé straně, kde mu byl promítnut jeho život, včetně vraždy Serveta a jiných.

Kalvinismus v podstatě hlásá spasení ze skutků jejichž kvalitu si posuzuje každý sám, a proto je kalvinismus ve své podstatě (jak jsem již napsal), jen fatalismus s křesťanským nátěrem. 

rdf